AI Fórum: Od výzkumu k řešením pro průmysl
03.11.2026
Jak dostat výsledky výzkumu umělé inteligence do průmyslové praxe? Jak se mění technický vývoj v době generativní AI? A co firmy a veřejné instituce očekávají od spolupráce s výzkumnými organizacemi? První ročník AI Fóra propojí výzkumníky, zástupce firem a veřejné správy.
Jugoslávských partyzánů 1580/3, Praha 6
Program v češtině
O akci
AI Fórum je nová série odborných setkání iniciovaná Národním centrem umělé inteligence (NCUI). Zaměří se na výsledky výzkumu v oblasti AI a jejich uplatnění v průmyslu a veřejných institucích. První ročník se uskuteční ve spolupráci s výzkumným projektem ROBOPROX. Přednášky představí výzkumné výsledky a nové technologie s potenciálem uplatnění v průmyslu – od umělé inteligence, robotiky a optimalizace přes autonomní systémy až po další oblasti aplikovaného výzkumu. Součástí programu jsou i diskuse o výzvách technického vývoje v době generativní AI a o potřebách aplikační sféry.
Program
Program průběžně aktualizujeme.
Registrace
Přivítání hostů
Přemysl Šůcha, CIIRC ČVUT, hlavní řešitel projektu NCUI
Zdeněk Hanzálek, CIIRC ČVUT, hlavní řešitel projektu ROBOPROX
Vladimír Mařík, vědecký ředitel CIIRC ČVUT
Michal Pěchouček, rektor ČVUT (tba)
Strojové učení pro robotické vnímání a řízení
Karla Štěpánová, CIIRC ČVUT
Optimalizační algoritmy pro návrh chipů i plánování výroby
Zdeněk Hanzálek, CIIRC ČVUT
Inspekce a inventury interiéru skladů a průmyslových objektů létajícími roboty
Martin Saska, FEL ČVUT
Coffee break
AI jako enabler nové generace výrobních strojů
Petr Kolář, FS ČVUT
Robotický zedník
Karel Košnar, CIIRC ČVUT
Jak univerzitní spin-off převádí výzkum AI do stavební praxe
Slávek Zbirovský, FSv ČVUT
Panelová diskuse: „Hromada cihel není zeď“ aneb jak navrhovat komplexní technická řešení v době pokročilých AI nástrojůDiskutují: Jan Smejkal, Antonín Bubák, Milan Rotek a další odborníci z praxe
Moderuje: Zdeněk Hanzálek
Vytvořit jednotlivé komponenty je jedna věc, navrhnout z nich spolehlivý a funkční celek věc druhá. Jaké výzvy přináší návrh a realizace komplexních inženýrských projektů napříč obory — od vývoje softwaru přes elektrotechniku a strojírenství až po stavebnictví? A jak generativní AI mění zavedené postupy, roli inženýra a způsob, jakým navrhujeme, propojujeme a ověřujeme technická řešení? Diskuse nabídne pohled odborníků z různých technických oblastí na společné principy inženýrského návrhu, praktické přínosy i limity AI a kompetence potřebné k tomu, abychom z jednotlivých částí dokázali vytvořit funkční celek.
Oběd
Digitální dvojče a optimalizace výroby: AI pro plánování a uspořádání výrobních provozů s PanasonicemPetr Kadera, CIIRC ČVUT
Ve spolupráci se společností Panasonic vyvíjíme nástroje, které pomáhají navrhovat a řídit výrobu na základě dat místo odhadů. Jádrem řešení je digitální dvojče výrobního systému, které umožňuje simulovat provoz v různých konfiguracích a odhalit úzká hrdla ještě před zásahem do reálné linky. Na něj navazují optimalizační algoritmy pro uspořádání pracovišť (facility layout) a datově řízená optimalizace výroby, která využívá provozní data k hledání efektivnějších nastavení a plánů. Představíme cíle, přístup a první kroky spolupráce a ukážeme, jak se výzkum v NCUI promítá do konkrétních rozhodnutí ve výrobě.
Od autonomního pohybu ke spolupráci člověk-robot: AI pro robotické systémy v reálném prostředíJan Faigl, FEL ČVUT
Autonomní robot se dnes dokáže pohybovat i v náročném terénu, skutečnou výzvou je však jeho bezpečná a efektivní spolupráce s lidmi a dalšími roboty. Na příkladu autonomního vozidla TAROS 6×6 a zkušeností z mezinárodních cvičení ARTEX a ALPEX 2026 ukážeme, jak se posouváme od samostatné navigace k robotickým systémům podporujícím společné úkoly, jakým je například zásobování. V rámci NCUI rozvíjíme metody přirozené interakce člověka s robotem. Cílem je vytvořit technologie vzájemného vnímání lidí a robotů, které umožní jejich smysluplnou spolupráci v reálném prostředí.
Digitální dvojče pro personalizovanou prevenci: platforma pro citlivá zdravotní data a moduly kognitivního a pohybového testováníFilip Čabart, EUDAMO a.s.
Pracovní balíček Biomedicína (WP6) využívá umělou inteligenci k propojení klinických a behaviorálních dat pro personalizovanou prevenci i populační modelace. Jeho cílem je digitální dvojče, které z anamnézy, klinických parametrů a širokého spektra dat o životním stylu predikuje individuální i populační vývoj zdravotního stavu a umožní simulovat dopad intervencí i jejich kombinací („what-if“). Představíme první krok – softwarovou platformu pro bezpečný sběr a zpracování citlivých zdravotních dat, kterou OLTAIR Systems vyvíjí s ÚMTM LF UPOL a ověřuje v pilotním nasazení – a navazující moduly pro průběžné testování kognitivních funkcí a pro hodnocení datových vstupů z nositelné elektroniky.
Digitální dvojče a inteligentní optimalizace: laboratoř DxA 5000 navržená na míru každé nemocniciPřemysl Šůcha, CIIRC ČVUT
Každá nemocniční laboratoř je jiná: liší se objemem vzorků, skladbou testů, pracovními zvyklostmi i plány do budoucna. Proto ani laboratorní automatizační systém, jako je DxA 5000, nemůže mít univerzální podobu. Ve spolupráci se společností Beckman Coulter vyvíjíme nástroj, který promění návrh laboratoře z odhadu v přesné, daty podložené rozhodnutí. Jádrem řešení je vysoce konfigurovatelné digitální dvojče systému DxA 5000. Dokáže během okamžiku nasimulovat provoz laboratoře v libovolné konfiguraci a odhalit úzká hrdla dřív, než vzniknou. Doplňují ho optimalizační algoritmy, které rozhodují, kde a jak má být každý test vyhodnocen. Spojením matematické optimalizace a strojového učení hledáme konfigurace, které jsou efektivní dnes a obstojí i při budoucím růstu nemocnice.
Coffee break
Umělá inteligence v energetické skládačceMartin Střelec, FAV ZČU
Umělá inteligence otevírá nové možnosti, jak předvídat chování energetických systémů, plánovat a řídit jejich provoz. Příspěvek představí výzkumné směry Národního centra umělé inteligence (NCUI) v oblasti energetiky, od predikce výroby a propojování energetických sektorů až po podporu rozhodování a řízení soustav. Zaměří se na to, jak mohou data a modely přispět k lepšímu porozumění provozu, odhalování nesrovnalostí a efektivnějšímu využití zdrojů. Jednotlivá témata propojí pohled na AI jako součást energetické skládačky, v níž se výzkum potkává s potřebami praxe.
Aplikace jazykových modelůTomáš Pevný, FEL ČVUT
Jazykové modely se rychle staly nedílnou součástí moderních informačních systémů. Jejich aplikace je ale v mnoha případech velmi drahá, neefektivní, a je těžké aktualizovat znalosti udržené v modelech. Tyto vlastnosti brzdí některé aplikace, například v počítačové bezpečnosti. Proto vyvíjíme malé levné modely, které můžeme jednoduše přetrénovat na nový problém / domény a rychle je aktualizovat na nové skutečnosti. Pro maximální zjednodušení vyvíjíme integrovaný nástroj, který s pomocí aktivního učení kombinuje malé levné modely s velkými a drahými modely a destiluje velké modely do malých, aby uživatel neviděl rozdíl v použití.
Panelová diskuse: AI pro praxi – Co průmysl a veřejná správa očekávají od výzkumu v AI?Moderuje: Michal Trčka
Cílem diskuze bude identifikovat potřeby průmyslu a veřejných institucí, diskutovat přidanou hodnotu spolupráce s výzkumnými organizacemi a pojmenovat překážky i příležitosti pro společný vývoj a praktické využití AI řešení. Výstupy poslouží jako podklad pro další dialogové aktivity a tematické workshopy NCUI.
Závěrečné shrnutí
Pro koho je AI Fórum určeno?
Akce je určena zejména zástupcům průmyslových podniků, technologických firem, výzkumných organizací a veřejných institucí. Osloví odborníky, kteří se podílejí na vývoji a implementaci AI, hledají nové možnosti jejího využití nebo chtějí navázat spolupráci s výzkumnými týmy.
Registrace
Kde se akce koná
Jugoslávských partyzánů 1580/3
160 00 Praha 6 Otevřít v Mapách Google